HomoHumanus
♥ Faith - Hope - Love ♥ Pán Bůh jedenkrát přišel ke mně jak žebrák s mošnou a holí: Spal asi na seně, vonělo z něho jak z červnových polí, na prahu stanul a prosil. Tenkrát měl jsem mnoho zlých věcí, které dech úží černé šaty, límec, knihy vázané v kůži, a že jsem byl syt, tak vážně jsem přemýšlel, zda lépe je zemřít či žít. Nic jsem mu nedal, - neměl jsem rukou. Jen jsem se styděl, když jsem jeho oči viděl, modré od západu k východu. Pán Bůh odešel. Dveře zůstaly otevřené. Ty jednou mě vytáhly bez límce a knih, na cestu daly mi mošnu a chlapecký smích, mnoho smutků a urážek do uzlíčku a stříbrnou vzpomínku na matičku. Teď chodím městem a Pána Boha hledám, vím, že tu chodí s mošnou a holí, vím, že se jednou s ním shl...
